Factoring často představuje pro malé a střední firmy vhodnou alternativu k běžnému bankovnímu úvěru. Jak se mu loni dařilo a jaký vývoj se očekává letos, na to jsme se zeptali Tomáše Morávka, šéfa
společnosti ČSOB Factoring.
Do jaké míry je factoring ve srovnání s jinými obory ovlivňován konjunkturní situací – jak si stojí ve fázích ekonomických zpomalení a poklesu a jak ve fázích konjunktury?
Nedávná krize a následný vývoj znovu ukázaly, že ekonomika je velice složitý mechanismus. Na základě zkušeností z jiných států se soudilo, že po vypuknutí krize se banky začnou chovat konzervativně a uvolní prostor poskytovatelům alternativního financování. Pro factoring byl ale rok 2009 rokem hlubokého propadu a ukázalo se, že v malé ekonomice uvolněný prostor na trhu nestačí eliminovat dopady snížené hospodářské aktivity, poklesu tržeb a diskontinuity podnikání řady subjektů. Loni vývoj factoringového trhu přesně kopíroval náladu v ekonomice. V prvním pololetí výrazně rostl a ve druhém stagnoval. Srovnávání s jinými obory je tak obtížné.
Proč je factoringových společností méně než třeba bank nebo leasingových firem?
Asi proto, že jde o poměrně specializovanou činnost. Factoring je užitečným doplňkem k bankovním produktům, ale banky s menší přítomností na trhu nemusí mít kapacitu na to, aby zakládaly vlastní factoringovou firmu. V jiných zemích je běžné, že factoringová společnost spolupracuje při obsluze klientů s několika bankami. Leasing kromě podnikové sféry oslovuje i spotřebitele a jen s využitím leasingu movitých věcí byly loni profinancovány stroje, zařízení a dopravní technika za téměř 46 mld. Kč. Factoringové společnosti měly k 31. 12. 2011 zapojeno do financování svých klientů zhruba 18 mld. Kč. Ty části finančního trhu, které obsluhují banky a leasingové firmy, jsou prostě větší.
Jak se vyvíjí struktura factoringu a proč roste nejdynamičtěji exportní factoring?
Výrazný podíl exportního factoringu byl vždy specifikem českého trhu a ještě po dvaceti letech existence této služby připomíná, že factoring v České republice začínal jako exportní financování. Je pravda, že exportní factoring navíc v posledních letech roste rychleji. Příčinou může být fakt, že výrobci reagují na nižší domácí poptávku snahou uplatnit svou produkci v zahraničí a právě pro vstup na nové trhy je factoring ideálním řešením.
Factoringové firmy někdy přebírají i riziko, že klient nezaplatí. Jak se proti tomu jistí? S kým spolupracují na zahraničních trzích? Liší se to nějak ve vyspělých zemích a v exotických zemích?
Ošetření rizika neplacení při poskytování tzv. bezregresního factoringu může v zásadě fungovat ve třech podobách či přesněji v jejich kombinaci. V zavedených ekonomikách berou factoringové společnosti část rizika na sebe; u nás je tento způsob zatím využíván velmi omezeně. Těžiště tak leží ve spolupráci s úvěrovými pojišťovnami. Tradiční forma v exportu, tzv. systém dvou faktorů, dnes dožívá při dodávkách právě do více či méně exotických států, kam úvěrové pojišťovny své řešení nenabízejí. V takovém případě vyhledává factoringová společnost partnera v zemi, kam je export jejího klienta směrován. Lokální factoringová společnost převezme riziko.
Jaká je struktura a vývoj českého factoringového trhu v porovnání s factoringem v Evropě či jinde ve světě? Liší se?
Kromě již zmíněného vysokého podílu exportního factoringu, a to i v porovnání se silně proexportně orientovanými ekonomikami některých západoevropských států, je poměrně výraznou odlišností relativně nízký podíl tzv. regresního factoringu. Ten také přežívá historicky právě z dob, kdy pro oblast domácích pohledávek chyběla podpora úvěrového pojištění.
A jak se factoringu dařilo v roce 2011 a jaký vývoj očekáváte v roce 2012?
Nelze říci, že by se mu dařilo špatně, ale velmi optimistické výsledky prvního pololetí silně přibrzdila stagnace v druhém půlroce. I tak ale vzrostl objem factoringových transakcí vyjádřený kumulovanou hodnotou pohledávek postoupených firmám – členům Asociace factoringových společností o 14,5 %. Vzhledem k tomu, že český factoringový trh má období skokového růstu již za sebou, očekávám podobný vývoj i letos.
Nakolik je factoring ziskový pro finanční skupiny a jejich akcionáře v porovnání s jinými finančními činnostmi?
Pro velké finanční skupiny, od nichž se očekávají zisky v řádech miliard korun, není příspěvek v podobě několika desítek milionů, které může vygenerovat relativně malá firma s padesáti zaměstnanci, to nejpodstatnější. Ziskovost lze navíc do jisté míry ovlivnit kapitalizací či cenovým nastavením refinančních zdrojů. Důležitější je doplnění produktové nabídky a obsluha klientů, kteří hledají komplexní řešení v oblasti pohledávek nebo které banka nechce či nemůže obsloužit přímo. ČSOB zapojuje naším prostřednictvím do financování tohoto segmentu trhu téměř 4 mld. Kč, a to je pro ni jistě významnější než zisk, který vytváříme. Nicméně kdybychom vyprodukovali ztrátu, jistě by se ozvali.
Existuje ve factoringu v EU jednotný trh?
Factoring je velice lokální produkt a není ani v EU nijak centrálně regulován. Například legislativní úprava postupování pohledávek či konkurzního řízení se může v různých státech výrazně lišit a právě tyto oblasti jsou velmi důležité pro tvorbu konkrétních postupů i smluvní dokumentace. S výjimkou omezeného objemu transakcí v importním factoringu místní firmy vždy spolupracují s domácími factoringovými společnostmi a myslím, že importní factoring mezi zeměmi EU prakticky není využíván.
Ing. Tomáš Morávek, generální ředitel ČSOB Factoring, a.s.
Bankovnictví, 30.3.2012