Česká ekonomika nadále stagnuje a zatím si málokdo troufá předpovídat, kdy se vrátí k růstu. Jak se daří v takovém prostředí factoringu?
Obecná úvaha, že horší časy přejí alternativním způsobům financování, mezi které factoring patří, je konfrontována se současnou ekonomickou realitou. Nelze říci, že by se nyní v České republice její platnost potvrdila. Na druhou stranu je ovšem třeba dodat, že factoring sice neroste s dvoucifernou dynamikou, jako tomu bylo v nedávné minulosti, nicméně minimální růst se mu daří zachovat i v klesající ekonomice. Ze statistik Asociace factoringových společností (AFS) lze vyčíst, že objem pohledávek postoupených společnostem sdruženým v asociaci v prvním čtvrtletí 2013 vzrostl proti stejnému období loňského roku o 1,6 %. Objem prostředků, které mají factoringové společnosti zapojené do financování svých klientů, dokonce mírně poklesl a po dlouhé době spadl pod 15 miliard korun. Abychom si udělali představu o velikosti factoringového trhu, celkový objem pohledávek postoupených členům AFS k profinancování v roce 2012 činil 131 miliard korun. To je jistě velké číslo, ale stále nižší než v roce 2008, který byl zatím pro český factoring rekordní.
Čím to je? Dalo by se předpokládat, že zejména banky budou ve stagnující ekonomice opatrné a factoringu ubyde konkurence.
Banky nepochybně opatrné jsou, ale zdá se, že stejně opatrná je i podniková sféra. Celková nejistota vede k odkládání investičních záměrů a ve firmách se akumulují volné zdroje. Ty se využívají pro financování provozu, tedy tam, kam právě v rostoucí ekonomice míří factoringové financování. Stručně řečeno, ekonomika v této fázi nepotřebuje tolik peněz, což se projevuje v nižším zájmu o externí zdroje obecně, nejen z factoringu. Oslabilo i tempo růstu bankovních úvěrů.
Nemůže factoring nabídnout něco nového, co by přispělo k většímu oživení? Nebo něco navíc?
Factoring nepochybně znamená financování s přidanou hodnotou, protože kromě dodání potřebné likvidity zajišťuje pro klienty také komplex činností v oblasti správy pohledávek, jinými slovy, factoringová společnost se stará o to, aby odběratelé platili včas nebo alespoň co nejdříve. Factoring bude ovšem vždy fungovat na základním principu peníze proti pohledávkám a řekněme si na rovinu, že právě v oblasti finančních služeb není období recese vhodnou dobou na experimenty či inovace. Něco navíc ale factoring určitě nabídnout může, protože kromě pružného přístupu k finančním zdrojům a správy pohledávek factoringové společnosti pro své klienty také přebírají rizika neplacení. Právě tato forma factoringu, tzv. bezregresní factoring, rostla v prvním čtvrtletí výrazně rychleji, o 14 % v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Potvrzuje se tak, že v nejistých dobách roste zájem o řešení, která naopak jistotu zvyšují.
A troufnete si vy na nějakou předpověď?
Asi jen nerad – výsledky v posledních letech ukazují, že factoring v České republice poměrně přesně reaguje na vývoj hospodářství. Dělat prognózy jeho vývoje v podstatě znamená předpovídat vývoj celé ekonomiky a tomu se snaží vyhnout kdekdo. Že je vývoj factoringového trhu úzce svázán s celkovým hospodářským vývojem, lze doložit meziročním srovnáním podílu exportního factoringu. Ten činil v roce 2011 23,5 % a v roce 2012 již téměř 26 %, přičemž právě výsledek zahraničního obchodu v minulém roce ovlivnil vývoj HDP pozitivně.
Ing. Tomáš Morávek, generální ředitel ČSOB Factoring, a.s.
Deník, 3.6.2013