Obecný poznatek, který hovoří o tom, že špatné časy v ekonomice svědčí alternativním finančním produktům, začíná být od poloviny minulého roku ověřován praxí. A jaká zjištění praxe zatím přinesla?
Připomeňme si, že zmíněný předpoklad je postaven na úvaze, že zhoršený ekonomický vývoj znamená vyšší riziko pro bankovní sektor, který reaguje konzervativně zpřísněním úvěrového procesu a následným výstupem z financování subjektů, které se díky tomuto zpřísnění dostaly mimo limit daný novou akceptační politikou (tady nemohu vynechat vzpomínku na bývalého holandského kolegu, který mně kdysi vysvětloval, že banky by neměly používat jako reklamní předmět deštník, v kontextu s anekdotou, že bankéř je člověk, který Vám deštník nabídne za slunečného počasí, a chce jej zpátky, když začne pršet). Díky tomu se na finančním trhu uvolňuje prostor pro alternativní produkty a factoring navíc zvýhodňuje skutečnost, že zajišťuje uživateli i snížení rizika vzniku platebních výpadků. Financování totiž doplňuje o správu pohledávek a v případě nejkomplexnější formy, tzv. bezregresního factoringu, poskytuje ochranu pro případ platební neschopnosti odběratelů. Přináší tedy větší jistotu a jistota je v krizi velmi vyhledávaná, nejen v oblasti financí.
Podíváme-li se do statistiky Asociace factoringových společností České republiky, srovnáním roku 2007 s výsledky roku 2008 potvrzení příznivého klimatu pro factoring ovšem nezískáme. Naopak, růst obratu postoupených pohledávek, který se v minulých letech pohyboval meziročně kolem 20%, výrazně zpomalil a dosáhl pouze 5,4%. Pochyby ještě prohloubí porovnání výsledků IV. čtvrtletí těchto roků, neboť v tomto období roku 2008 zaznamenal objem factoringových transakcí proti loňsku propad o téměř 17%. Přední factoringové společnosti navíc očekávají, že tento trend bude pokračovat i v I. čtvrtletí 2009. Znamená to, že předpoklad konjunktury alternativního financování v době krize neplatí?
Pravděpodobně ne, tento závěr by byl minimálně předčasný. Při hodnocení současného vývoje je třeba vzít v úvahu, že propuknutí krize má v první fázi na factoringové společnosti stejný dopad jako na ostatní úvěrové instituce. I ony musí upravit nastavení akceptační politiky a ukončit financování některých klientů, neboť co bylo přijatelné v době konjunktury, je již příliš rizikové v období krize. Rozložení rizika mezi dodavatele (klienta factoringové společnosti) a jeho odběratele prostřednictvím postoupených pohledávek ovšem umožňuje, aby tento krok nebyl zdaleka tak drastický, jako tomu může být v případě bank. Do vývoje obratu postupovaných pohledávek se negativně promítne i pokles ekonomické aktivity u většiny ostatních klientů. Podniky mají méně zakázek a generují proto méně pohledávek. Poměrně prudké snížení obratu postupovaných pohledávek způsobené kombinací výše uvedených příčin logicky nelze nahradit novým obratem ze dne na den.
Paralelně s tímto vývojem ovšem dochází ke stabilizaci v nových podmínkách. Firmy se postupně přizpůsobují změnám ekonomického prostředí a přijímají opatření (často nepopulární), která zajistí jejich existenci i v období snížené konjunktury. Budou nadále potřebovat cizí zdroje a často narazí na zpřísněné nastavení požadavků pro jejich poskytnutí zavedené bankami. Flexibilní přístup a rychlé jednání, atributy typické pro chování factoringových společností, začnou v uvolněném prostoru finančního trhu reagovat na zvýšenou poptávku a vyvolají růst tohoto alternativního financování.
A jaký je závěr? Těsnější kontrola nad financovanými aktivy, v případě factoringu nad pohledávkami, umožní i v době krize získat finanční prostředky subjektům, kterým recese pokazila finanční výkazy. Význam alternativního financování roste a to, že statistiky tuto skutečnost zatím nepotvrdily, je pouze dočasné. Jinými slovy, pokud nechcete zmoknout, zkuste se zeptat tam, kde dávají deštníky i teď.
Tomáš Morávek, 1. 4. 2009
Finanční management